Jiří Mordechaj
Langer
„Proto všichni, kdož žíti chcete, do této Brány se mnou vejděte, neb tam se všecko dozvíte,“
napsal Jiří Langer v úvodu své nejznámější knihy, sbírky chasidských legend Devět bran. Vyprávění o chasidských světcích, o jejich moudrosti, svatosti, utrpení a všednodenních životních osudech, označil František Langer za chasidskou Tisíc a jednu noc. Jiří Langer ji dokončil v roce 1937, vpředvečer světového konfliktu, který navždy vymazal chasidskou kulturu z mapy Evropy. Ještě než kniha vyšla, obrátil se Jiří Langer na svého bratra, aby mu opravil neobratný sloh. František první setkání s Devíti branami popsal v předmluvě k této knize:
„Pustil jsem se do čtení. Chytily mě děje, příběhy, líčení, vyprávění, nechal jsem se unášet jejich fantaskností, exotičností a vůbec celou originalitou, a četl jsem a četl.“
Jiří Langer musel narychlo uprchnout z Československa před nacismem
a po strastiplné cestě se usadil v Palestině, kde také později zemřel.
Hrob Jiřího Langera v Tel Avivu
Obálky knih Jiřího Langera z různých období
František byl knihou svého bratra nadšen a stejně jej přijala i kritika, Jiřímu ale nebylo umožněno pokračovat v líčení chasidských příběhů. Jiří stihl před okupací ještě vydat svůj komentovaný překlad talmudu a sbírku hebrejské poezie Zpěvy zavržených. Vedle židovských básníků žijících v Evropě od 10. století se objevila i báseň lékaře Avigdora Kana, který jako jeden z mála přežil pogrom v pražském ghettu v roce 1389.
Jiří Langer musel narychlo uprchnout z Československa před nacismem a po strastiplné cestě se usadil v Palestině, kde také později zemřel. V Palestině zmítán nemocemi se věnoval především překladům do hebrejštiny, psal hebrejské básně, které shrnul do sbírky Meat cori – Troška balšámu.
Kniha Devět bran ale nebyla prvním literárním počinem Jiřího Langera, aktivní byl již od svého definitivního návratu z Haliče do Prahy po první světové válce. A jistě ho ovlivnilo i přátelství s Franzem Kafkou, s nímž se potkal například v Mariánských Lázních, kde Jiří doprovázel belzského rabína na léčení. Ale ovlivnily ho také vědecké závěry Sigmunda Freuda a pod dojmem studia jeho díla napsal Jiří svou první knihu: Die Erotik der Kabbala, ve které dospěl k závěru, že prapodstata židovského věroučného spisu je erotika a sexualita. Přestože veřejnost nepřijala knihu příliš kladně, Langer ve studiu pokračuje dál a v odborném psychoanalytickém časopise vydal ještě další dvě podobné studie. Česky vyšla Erotika kabaly až v roce 1991, tedy přesně 68 let po prvním vydání, které napsal Langer německy. Jiří Langer psal německy, česky, hebrejsky a jeho básnická sbírka Básně, písně a přátelství byla dokonce první hebrejsky vydaná kniha v Praze po sto letech. Ale žádná nepřekonala jeho knižní převyprávění chasidských legend v knize Devět bran.
„Je to pozoruhodné originální dílo, jímž se bude honosit česká literatura, a zároveň je to autentický dokument pro dějiny Židů,“ napsal František Langer v předmluvě k této knize.
